udělej si dítě a zabiješ 100 lidí

no každej si může blejt jaký chce žblepty ale bohužel to někteří čtenáři berou moc vážně

pokud řidiči nejsou schopni se udržet v jízdním pruhu, měly by je tam držet svodidla

dál to nemá cenu komentovat, smrt automototerorismu a kapitalismu

zajímavé postřehy vs. hysterické výkřiky

Autor sepsal docela dost dlouhý příspěvek s mnoha objektivními fakty. Ovšem jeho kvalitu snižují hysterické výkřiky a formulace. (např. "Náramnou ódu").

Pokud má někdo pravdu, tak přece nemusí křičet a chovat se jako dítě, které si dupne nožkou. Článek tak dost dobře nemohu brát vážně, protože autorovi zkrátka nevěřím, že opravdu poskládal informace tak, aby vzal v potaz všechny strany. Škoda.

Re: zajímavé postřehy vs. hysterické výkřiky

Já se tomu snažím vyhýbat jako čert kříži a první verze článku byla v tomhle směru ještě ostřejší, což jsem se snažil maximálně korigovat, protože nechci nikoho urážet, ale pokud možno věcně argumentovat a tím alespoň částečně přesvědčit, ale článek a petice EKOserveru je opravdu jen a pouze aktivistický výplod, kde se zcela záměrně překrucují fakta, kombinují dojmy a pojmy a straší se kácením památných stromů, když ve skutečnosti je řeč o nemocných zakrnělých ovocnáčích.

Proč se sázely stromy kolem cest

Pokud byste chtěli názor historika, proč jsou stromy kolem cest, tak mohu posloužit. S mýcením stromů kolem důležitých cest se začalo systematicky již za prvních přemyslovských králů a Karel 4 při reformě "cestářské politiky" přímo stanovil, kolik prostoru ke stromům musí být na zemských stezkách (něco jako dnešní silnice první třídy). Důvod: mohli se tam schovávat lapkové.

Tento důvod postupně pominul a naopak za Františka Josefa I. se začalo se systematickým osazováním ovocných stromů kolem cest. Důvod? Kvůli reformě vojenské služby se pořádalo více manévrů a tak hlavním účelem sázení ovocných stromů skutečně bylo, aby se voják vracející se z manévrů mohl nasytit a mohl odpočinout ve stínu stromu. Tehdy měly povozy jiný druh pohonu, takže s emisemi a olovem nebyl takový problém, systém tedy dobře fungoval až do první republiky, kdy se na manévry začali vojáci svážet jinak. A tehdy také začaly ztrácet ovocné stromy kolem silnic smysl, stala se z toho tradice, která přetrvala.

Re: Proč se sázely stromy kolem cest

Díky. Pokud vím, tak třeba okolo Zlaté stezky byly průseky dost značné, snad na délku hození kamenem, právě kvůli lapkům. Můžete, pokud víte přihodit něco i o množství lesů všeobecně? Co jsem já zjistil (a nebylo to pro potřeby tohoto článku), tak okolo velkých měst a v nížinách v patnáctém století nebyly lesy někde vůbec. Informace se na tohle téma zjišťují poměrně těžko i v odborné literatuře (momentálně čtu třeba Předhusitské Čechy, Václav IV, Velké dějiny zemí koruny české IV atd.) a jsou o tom pouze zmínky.

Celkem rozumný názor

i když to kácení by bylo třeba brát s rozumem. Největší nebezpečí na cestách vidím v tomto pořadí : 1) hloupý, bezohledný řidič  2) příliš úzká nebo chybějící krajnice  3)příkop  4) stromy v zatáčkách a jinak nepřehledných místech . Ale ukažte mi úředníka, který by tato hlediska byl schopen uplatnit.  Úředník nepovolí kácení vůbec, nebo nařídí vykácet všechno. Stejně ekoaktivista nepoužívá mozek ale drží se ideologie.

Pokud místo příkopu bude 2m široká krajnice, tak ani ta stromořadí nebudou tolik vadit.

Všímáte si, že majitelé pozemků podél silnic likvidují odpočivadla a na vjezdech na polní cesty dělají hluboký příkop? Chataři vracející se do měst totiž na těchto místech pravidelně vyhazují odpadky. A když na okraji pole proříznete gumu u traktoru , máte škodu kolem 15 tisíc. Nedivte se, že zemědělci koukají na řidiče z měst úkosem a když některý skončí na stromě, moc ho nelitují. Tak podél silnic už pomalu nemáte kde zastavit při poruše či nutné potřebě. To bezpečnosti neprospívá.

???

Až jednou pojedete s rodinkou na výlet na Karlštejn..pojedete standartně 70km/h a budete se z auta kochat a u toho si zpívat Rosu na kolejích..Může se Vám stát, že v tom okamžiku proti Vám vyjede auto s řidičem který: buď jel jak hovado, nebo byl sjetej, nebo taky mohl dostat infarkt, usnul nebo mu jen jeho dítě vyjeklo a on se lekl. Vám v tu chvíli nezbyde nic jiného, než čelní náraz s protijedoucím autem nebo náraz do vyschlé sušinky u silnice. Možná i vy, potom, co po nárazu do stromu zraníte celou svou rodinu na chvíli zauvažujete, že kdyby tam strom nebyl, nic by se nestalo.

Re: ???

Na Karlštejn je nejlepší vlakem. Parkoviště (placené) je stejně kousek od nádraží, pak jinak než pěšky stejně nemůžete. Silnice není okruh Formule 1. Vždycky u ní něco bude. Když to nebude osamocený strom, tak les,sráz, řeka, železnice, domy.

Furt lepší když se tele namotá na strom,

než aby porazil cyklistu, nebo chodce. Řidič který se netrefí mezi dvě bílé čáry nemá na silnici co pohledávat.

Re: Furt lepší když se tele namotá na strom,

Já věděl, že vy aktivisté jste zlí a sobečtí lidé.

K zeleni

V mnohém souhlasím, ale ta fotografie Neratova je trošku zavádějící. Lesem zarostlo část nedosídleného pohraničí. Ve vnitrozemí,  v období divokých rekultivací byl trend opačný, v zájmu scelení pozemků se likvidovaly nejen remízky, ale často i celé skupiny lesíků. Půdní eroze je toho dnes smutným důsledkem.

Co se týče alejí , byly sázeny pro to, že se koně  ve stínu tak rychle neunavili, a pěšky  mašírujícím  vojskům to vyhovovalo také. Dnes bych snad řekl, že při sněhové vánici doprovodná zeleň dává nám řidičům tušit, kde je asi ta silnice.

Re: K zeleni

přesně tak, ono cestovat pěšky celý den po sluncem bičované cestě bylo pro to pěší vojsko trochu znepokojující

a i když dnes není potřeba cest stíněných, ať se o strom rozseká každý trouba s nohou na plynu.

chudaci stromove

souhlasim s tim, ze aleje podel silnic jsou totalni blbost. otazka ale je, proc se nekdo dostane mimo silnici v prvni rade. odpoved - cesi si absolutne nevazi zivota a jezdi jako kdyby jim chybela pulka mozku. jako mladsi jsem jezdil zrovna tak, ale casem (a hlavne nekolika lety v USA) jsem dospel k zaveru, ze mnohem lepsi je jezdit pomaleji, zbytecne nepredjizdet atd. minuly tyden jsem po pulroce priletel znova do CR a zustal jsem skoro v soku co lide na silnicich delaji. trochu jsem zagoogloval a zjistil jsem, ze v CR zemre v autech 2x vice lidi nez v New York State (po korekci na pocet obyvatel) a to je treba si uvedomit, ze v USA jezdi autem uplne kazdy a silnic je tam nekolikrat vice nez u nas.

mimochodem olovo se do benzinu uz nepridava. davalo se tam kvuli snizeni klepani. u nas je zakaz od roku 96, v USA od roku 73.

Stromy by měly být kolem všech cest

i ve městech je jich pořád málo, někde stále míň. V západní Evropě jsou, stejně jako příkopy. Ve Skotsku je podél cest víc kamenných zdí, to je pravda.

Československý olovnatý benzín měl díky práci našich vědců velice nízký a stále klesající obsah olova. Takže s tím zamořením to nebude až tak hrozné.

Sídliště byla stavěna tak, aby se pěšky dalo dojít ke všem potřebným službám. Že tento systém nový režim zničil a všude se musí jezdit autem, to je věc jiná.