Česká pošta - roznos spamu a ztrácení zásilek

Když přijdete na poštu, můžete si tam koupit tuny nechutného telešopingového šmuku a výherní losy. Pokud byste ale od pošty čekali, že vám doručí zásilku, bude lepší svěřit to holubům, nebo ji poslat v košíku po řece. Pravděpodobnost, že se dostane do rukou adresáta je asi tak stejná. Poslechněte si neuvěřitelný příběh mého boje s touto organizací.

Před rokem jsme se přestěhovali na novou adresu na Praze 1. To samozřejmě provází nutnost nahlásit změnu všude, odkud vám něco důležitého posílají, což jsem také učinil. To, že mi první měsíc nechodila pošta, jsem přisuzoval faktu, že chvíli trvá, než v bankách, pojišťovnách a úřadech informace o změně doputuje tam, kam má. Když mi ovšem po dvou měsících zavolala dobrá žena z finančního úřadu, že mi poslali před čtrnácti dny doporučený dopis a opravdu bych si ho měl vyzvednout, jinak to bude problém, byl jsem docela překvapený. Žádné ozámení ve schránce jsem totiž nenašel a berňák napsal adresu správně.  Vydal jsem se tedy na poštu.

Ve smradlavé neudržované pobočce, která jako většina ostatních pošt vypadá jak nějaký nonstop bar se zdmi oblepenými letáky a výherními losy, bylo z pěti okýnek otevřené jako vždy jen jedno a před ním stála megafronta. Po dlouhém čekání jsem  zjistil, že mi skutečně dopis přišel a dnes je poslední den k jeho vyzvednutí. Poněkud mě to rozčílilo, a tak jsem se na paní obořil: "Jak je to **** možné, že mi nepřišla doručenka?" Paní mi sdělila, že něco takového se jim ještě nestalo a poštu k nám do domu stejně nosí z Pošty na Praze 5, ať si tam zavolám. Paní vedoucí na Praze 5 mi hlasem plným porozumění vysvětlila, že nechápe jak se to mohlo stát, protože naše doručovalka je naprosto spolehlivá a nikdo si na ní ještě nikdy nestěžoval. Nechal jsem se jejím vlídným tónem ukolébat a považoval to za ojedinělý incident.

Jaká to chyba! V následujících měsících jsme zjistili, že ojedinělým incidentem je, když nám náhodou něco opravdu přijde. Vždycky, když jsme něco čekali, jsme se raději chodili na poštu preventivně ptát, protože doručenky nechodily dál, ať už se jednalo o balíky, nebo doporučené dopisy. Zapomeňte na to, že by snad balík do ruky někdy došel opravdu do ruky. V drtivé většině případů nedošla ani doručenka do schránky.

Stěžovali jsme si samozřejmě. Poprvé přítelkyně, která se opět nechala ukolébat suverénním hlasem a Chocholouškovským argumentem paní vedoucí z Prahy 5: "Tohle se stane jednou, maximálně dvakrát za deset let...". Po třetí jsme se potkali s další paní, která se u přepážky rozčilovala, že jí nedošla už několikátá doručenka a tentokrát na důležitý dopis do vlastních rukou.

Tohle opravdu nebude náhoda.

Jako bonus nám Česká pošta stále doručuje dopisy pro majitelku bytu, která si platí za to, aby jí přeposílali dopisy na jinou adresu.

  I cvičená opice se časem naučí, že je jednodušší strčit podlouhlou věc do podlouhlého otvoru podlouhlou stranou. Ne tak naše pošťačka. Na záběru není naše obří schránka po měsíční dovolené, ale pravidelný pokus naší geniální doručovatelky narvat tiskovinu do úzkého otvoru celou plochou. Všechny drahé časopisy máme zlomené vejpůl, protože paní pošťačka je přiloží plochou na schránku a pak tlakem prsty se snaží časopis napěchovat do otvoru. Nedivím se jí, že jí pak její práce nebaví a po několik časopisech má zlámané nehty. Paní vedoucí by jí mohla vysvětlit, že když aplikuje časopis na otvor kratší úzkou stranou, zajede tam jako po másle...

Trpělivost mi došla, když se nám vrátily zpátky dva balíky, protože nám vůbec nedošly doručenky, a tak jsem na poštu poslal kontrolu od Telekomunikačního úřadu. Ta sice zjevně nevedla k potrestání nikoho konkrétního, ale doručenky nám chvíli chodily.

Ono potrestání je vůbec poněkud problém, protože se prakticky nedá dokázat, že zaměstnanec pošty je skutečným viníkem. Doručenku mohl přeci někdo ukrást, balík jsem si rozšlápnul až po předání, zásilku nikdo neukradl, ale ztratila se nedopatřením. A co teprve dokazovat línému rovozci balíků, že jste byli doma, když NEzvonil u vašich domovních dveří.

Nedávno jsem si opět něco koupil z Anglie na Ebayi a čekal balík. Poté, co balík zase dlouho nepřicházel a nedošel mi ani tracking number, jsem se už už chystal podat stížnost Ebayi, když jsem ve schánce konečně našel doručenku. S týden starým datem. V ten den byla moje žena samozřejmě doma.

Přemýšlel jsem, jak se to může stát, protože tohle není selhání jednotlivce, ale hned několika osob, potažmo celého systému. Ten, kdo vozí balíky, je prostě  nerozveze, rovnou je hodí na poštu a má volný den. Nikdo ho nekontroluje, nikdo neřeší stížnosti, nikdo nevyvozuje důsledky. Na poště by měli následně aspoň vystavit doručenku a pošťačka by jí měla dodat do schránky, ale i zde se na to prostě soudružka poštovní holubice vykašlala, několik dnů se místo roznášení pošty válela doma a po týdnu teda roznesla tu hromadu, přičemž půlku toho poztrácela, nebo vyhodila do popelnice. A opět žádná kontrola.

Jenom my jsme si na ní stěžovali několikrát, potkali jsme se s dalšími sousedy z okolí, kteří udělali to samé, ale opět to nikomu na poště nepřijde divné, paní vedoucí to kreje a důsledky žádné.

Podělil jsem se o zkušenosti na Facebooku a pod příspěvkem se objevila smršť těch nejšílenějších historek o urkadených, zničených a nikdy nedoručených zásilkách. Několik lidí se podělilo o svoje strašné zkušenosti s brigádou na poště a nebylo to zrovna povídání o přepracovaných doručovatelkách, ale o tom jak to tam mají všichni na háku. Tím tam byla myšlena primárně PRAHA. Psali mi lidé, kteří si místo k sobě domů nechávají posílat balíky k rodičům na malé města, kde se nekrade. Psali mi i majitelé web shopů, kteří byli nuceni přestat posílat zásilky Českou poštou, protože procento ztracených a nedoručených zásilek bylo pro ně likvidační.

Vrchol všeho ovšem nastal dnes. Otevřu schránku a v ní je pomačkaná ohnutá obálka, roztržená a otevřená. Očividně se do ní někdo koukal, tohle není nehoda při strkání do schránky. Prohmátnu obsah, protože už je mi jasné, co je uvnitř. Platební karta mojí ženy, kterou čekáme od banky. Někdo prohmátl obsah, a když zjistil, co je uvnitř, roztrhl jí, opsal si číslo karty, datum a bezpečnostní kód a může platit na internetu pokud kartu aktivuji. Jen to otevření dopisu už je trestný čin. Vrchol nehoráznosti.

Zítra jdeme podat trestní oznámení. O stejný postup bych prosil všechny, kterým se stane něco podobného. Mávnutím ruky se neuvěřitelná drzost tohoto molochu opravdu nezmění.

Ne tohle opravdu není roztržené omylem. Opravdu ne.
 

A tady pár důkazů, že nejsem sám, takže se nejedná o nějaký náhodný výkřik permanentního stěžovatele.

http://www.marigold.cz/item/jak-ceska-posta-podvadi-s-dorucovanim-zasilek

http://www.cbradio.cz/forum/read.php?23,86974

http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/cesi-se-bouri-proti-chovani-ceske-posty-jake-jsou-vase-zkusenosti.html

http://www.kritik.estranky.cz/clanky/ceska-posta.html

http://blogy.cnews.cz/clanky/ceska-posta-jeji-balik-do-ruky-velky-podvod-socialistickeho-zavodu

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/146730/na-ceskou-postu-si-stezovat-muzete-s-jakym-vysledkem.html