Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za komančů bylo skvěle (když zrovna nebylo špatně)

24. 10. 2013 9:00:00
Věční bojovníci a mobilizátoři proti komunistům, co zastydli v devadesátých letech, si možná neuvědomují, že pravici poskytují medvědí službu. Svou pravidelnou hysterií nejen, že nikoho neodradí, ale naopak dělají soudruhům reklamu zdarma. Asi málokterý důchodce přestane po koncertu Lucie volit soudruha Filipa, mnoho potenciálních svazáků ovšem možná undergroundový status KSČM osloví. Přesně jako jednoho mičurince na Facebooku, který konstatoval: "Kdyby to tenkrát bylo tak hrozný, tak by je tolik lidí, co to pamatujou, nevolilo, to je přece jasný...“ Tato slova mě donutila, jakožto toho kdo si to taky pamatuje, zareagovat. A vezmu to z opačného konce, než všichni hystericko-patetičtí disidenti.

Za komančů bylo hej...

...tedy alespoň v některých věcech.

Byla práce. Nepracovat bylo trestný, takže pracoval vskutku každý. Co to ovšem bylo za práci a v jakém prostředí, to dobře dokumentuje třeba film Kouř. Vřele doporučuji.

Bylo bezpečno a pořádek. To je pravda. Určitě byla menší šance, že vás někdo zastřelí, nebo přepadne, když tedy vynecháme pohraničníky. Příslušníci se s nikým nemuseli mazat a tak měli živlové těžší život. Kdo nekradl, ten okrádal rodinu, takže se kradlo všude a pořád, především v zaměstnání, materiál na stavbu a tak. Safra, to sem nepatří...

Bylo dost peněz na kultůru.Je to zvláštní, ale komunisti občas umožnili i protistátním umělcům stvořit něco velkolepého, na co by v kapitalismu v životě nesehnali peníze. Vláčil natočil Markétu Lazarovou, Svěrák se Smoljakem spoustu skvělých komedií, stejně jako Vorlíček, Lipský, nebo Hoffmann a zapomenout nesmíme ani na Trnku, Pojara a mnohé další. Pokud umělec držel alespoň trochu hubu a krok a věděl komu lézt do prdele, mohl stvořit něco velkého mnohem snáz než dnes. Soudě podle dnešní produkce. Nikomu totiž nezáleželo na tom kolik na to přijde lidí, ale co o tom napíšou v jediném filmovém časopise Kino a svět. A co teprve takové silvestry s Vládďou Menšíkem. To byla pecka.

Tím výčet komunistických plusů tak nějak končí a teď z toho druhého soudku...

Každý rozjitřený disident vám bude vykládat srdceryvné historky, jak seděl na Borech, jak nebyla svoboda a jak se nesmělo cestovat. Což je sice pravda, ale 99% lidí se to nedotklo (kromě toho cestování) a hrůzy komunismu pro ně představoval obyčejný, naprosto pekelný život v tom zasraným marasmu.

Televize a kino. Jestli máte pocit, že dnes se na ní nedá koukat, tak vězte, že za komárů to byl naprostý teror. Především byly jen dva programy a neustále na nich běžely nějaké odporně strašné věci. Jestli vám dnes vadí politika, tak to se někdy koukněte na diskusi s Miloušem Jakešem. Dnes jsou ve zprávách samé vraždy a koťátka, dřív tam byla nonstop válka Írán - Írák, návštěva kubánské delegace a úspěchy soudruhů ze Sovětského svazu. Zapomeňte na filmy a zcela zapomeňte na západní filmy. Kdo měl to štěstí a chytal Poláky, mohl v neděli shlédnout Przebuje dwojky, kde byly občas k vidění kozy, Majkl Džeksn a záběry ze západu. Jednou za dva roky zopakovali Dempsyho a Mejkpísovou, jednou za čtyři Profesionály a o svátkách Derricka. V kině běželi jen filmy z komouš bloku, občas doplněné nějakou romantickou sračkou z Francie.

Ukázka programu bolševické ČST - program na pondělí 6. května 1985

17.00

KOMPAS
Svoboda voní šeříkem
Pořad věnovaný 40. výročí Pražské operace Sovětské armády.
Scénář V.Satrapa. Režie T.Podhorec

17.50

TEORIE A PRAXE BUDOVÁNÍ ROZVINUTÉ SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI V ČSSR (8.)
Závěrečný pořad. Připravili prof. dr. J.Janda, CSc.,
Š. Klouček a L. Kohout (Premiéra)

18.20

VEČERNÍČEK
Ze sovětské tvorby pro nejmenší

18.30

FEDERÁLNÍ KRIMINÁLNÍ ÚSTŘEDNA PÁTRÁ

18.40

KRONIKA NAŠEHO ŽIVOTA
ROK 1972

Dokumentární seriál o cestě, kterou naše země prošla od
9. května 1945 do současnosti (Premiéra)

19.10

HOSPODÁŘSKÝ ZÁPISNÍK

19.30

TELEVIZNÍ NOVINY

20.00

L. STANČEK: NEODCHÁZEJ NOCI LETNÍ
Televizní hra ze současnosti o hledání morálních hodnot
v životě mladých lidí (Premiéra - Bratislava)

21.25

POSLEDNÍ SALVY VÁLKY (1.)
Ze sovětského dokumentárního seriálu Strategie vítězství
Režie V. Krjučkov (Premiéra)

22.25

KRONIKA BOJŮ

Hospody a bary. Peklo na zemi. Jednak jich bylo oproti dnešku strašně málo, druhak byly všechny stejné a třeťak naprosto humusácké. Představte si dnešní prohulenou hernu na nádraží a věřte, že takhle to vypadalo skoro všude. Nabídka chlastu byla pivo, víno (podle barvy), rum, zelená, griotka, vodka, výčepka, becher a fernet, Petry, Sparty, Startky. Na jídeláku smažák a Johančino tajemství – specialita nóbl podniků.

Jídlo. Na večeři při svíčkách v lepším podniku zapomeňte. Jídlo bylo levný, za to hnusný a to počínaje školními jídelnami a hospodami konče. Mimo jiné proto, že všechny kuchařky kradly ten lepší materiál domů.

Móda. Pokud si potrpíte na frajerskej ohoz a šopování, tak to vás nepotěším. Podívejte se na fotky rodičů a po té co si ublinknete, vězte, že nic lepšího nebylo. V obuvi měli dvě značky bot, všichni měli stejný tepláky, stejný bundy a stejný tesilky. Džíny to byl dlouho imperialistickej vynález. Každá holka uměla šít na stroji, protože když chtěla nějaký hadry, musel si je sama ušít podle střihu z Burdy pašovaný z Německa. Za tričko s jiným nápisem než SPORT se vyhazovalo ze školy!!!! Stejně tak zapomeňte na jinej účes než na Jágra, učitel byl schopen vás ostříhat, pokud se mu nelíbila vaše ofina. Nedělám si prdel. Cokoli šmrncovního se pašovalo ze západu a bylo to nehorázně drahý.

Poslední módní trendy z Moskvy

Auta. Možná máte jen nějakou ojetou šunku a závidíte sousedovi, což by se vám za komárů nestalo. Tam nebylo co závidět. Na koupi auta byl pořadník, čekalo se několik let (nekecám) a na konci vás čekala stodváca, tráboš, nebo varťas. Když byl táta komouš, tak měl žigula a když byl tajemník tak dokonce Simcu. Všichni proto jezdili v obstarožních vracích. Nemuseli jste ale mít pásy.

Ukázka pestrého vozového parku vyspělé socialistické společnosti. V popředí mobilní autoservis.

Elektronika. Když mi táta poprvé koupil v bazaru pod rukou kazeťák JVC, dal za něj dva měsíční platy inženýra. V elektru měli německou mono Eltu a když tam dovezli první CD přehrávač Tesla, celý město se na něj šlo podívat do výlohy a nikdo si ho nekoupil, protože stejně nebyly cédéčka. Gramofon táta postavil doma sám a na barevnou televizi jsme se chodili koukat k sousedům. Obraz měl krásnou zelenou barvu. Pravá sovětská kvalita.

Bílé zboží. Pračka nám vydržela mnoho let. Dílem proto že jí nejspíš vyráběla továrna na tanky, dílem proto, že jí otec porůznu svépomocí svařoval a opravoval, jelikož koupit novou pračku, nebo ledničku byl podobný luxus jako koupit si dnes bazén na zahradu. Pokud tedy pomineme fakt, že na ně byl pořadník a stejně to nešlo.

Nábytek. Pokud máte problém vybrat si v Ikeji, tak ten byste neměli. V nábytku měli jeden gauč, jednu skříň a jednu postel a kdo chtěl víc, tak si to doma zbouchal sám. Celý pokoj nám táta vyrobil svépomocí. Stěnu v obyváku máme stejnou jako polovina kámošů a oranžovou kuchyň u dědy jsem viděl v desítkách filmů a seriálů.

Počítače. Když jsem se přihlásil do kroužku výpočetní techniky, několik prvních hodin nám soudruh vedoucí popisoval co je to dioda, než se přiznal, že počítače letos nebudou. Ve škole jsme měli PMD, které se vyrábělo ze stejného materiálu jako topení (asi i stejná firma) a tím to haslo. Počítače se výhradně pašovaly ze západu, nebo kupovali v Tuzexu, což bylo oboje výsadou elity, takže u nás ve třídě měl jeden člověk Atari. Hry jsme mohli hrát, pouze když přijela pouť a s ní světský s maringotkou s deset let starýma automatama. To bylo posvícení.

PMD85 - zázrak techniky.

Maringotka s videoherními automaty za dvě káble.

Hudba. Pokud máte rádi Káju a Michala Davida, tak to by pro vás za komunistů byl ráj na zemi. Nic jinýho se totiž nehrálo, kromě vesnických zábav, kde hráli různý bigboše, který museli pravidelně ke schválení před kulturní komisi, jestli to co hrajou, nekazí mládež. Západní desky se kupovaly na burzách, které pravidelně rozháněla veřejná bezpečnost, nebo se šířily na kazetách. Plakát Majkla Džeksna od strejdy v západním Německu vám mohl zajistit hodně sexu.

Západní kultura. Komiks, rap, metal, scifi, punk... to všechno byl úpadkový brak ze západu a nesmělo se to. Filmy se pokoutně šířily na videokazetách, video měl obvykle tak jeden člověk ze sta a videokazeta stála majlant a šlo jí koupit obvykle jen u vietnamských studentů.

Potraviny. Pokud někdo s láskou vzpomíná na kvalitní potraviny za komárů, jednu mu ihned natáhněte. Nabídka byla asi tak setinová co dnes. Jedno mlíko v pytlíku, jeden druh chleba, jeden salám, jedna šunka, jeden sejr. Zapomeňte na banány, mandarinky a podobnou exotiku, na tu se stála fronta až ven, stejně jako někdy i na brambory! A úplně zapomeňte na různý chipsy, cereálie, nutely a ochucený jogurty (byl jeden). Dobrý maso byla podpultová záležitost.

Fronta na žrádlo. Ale všeho bylo samozřejmě dost. Pokud toho teda nebylo zrovna málo...

Příroda. Jestli vám dneska přijde jak to dnes vedem od deseti k pěti, tak se proberte. Komáři se s tím nesrali. Zatopit rezervaci? No problém! Vypouštět chemii do řeky? No problém. Koukněte jak se to teď dělá v číně a tak nějak to bylo i tady. Kdy jste napoled slyšeli doporučení, že nemáte otevírat okna kvůli smogu? Tenkrát to bylo běžný.

Záluží u Mostu, 1986

Města. Pokaždý když uvidíte někde v historickým centru odpornej barák, tak si vzpomeňte, že za to můžou komouši. Komouši zbourali půlku památek ve většině českých měst, komouši nasekali paneláky všude kam se podíváš. Komouši udělali ze zámků prasečáky. A hlavně, za komoušů neměl prakticky žádnej barák novou fasádu, všude byly nápisy pozor padá omítka, všechno bylo šedý, hnusný, romlácený, dvacet let neopravený. Vopravdu. A ty dnešní hnusy co se stavěj, to je důsledek toho, jak nám bolševik zkazil vkus.

Takto soudruzi vyřešili padající omítku. Nač opravovat baráky, stačí obrněný chodník vzor 83!

Památky. Když někomu seberete zámek a uděláte z něj JZD, je jasný, že mu to neprospěje. To udělal rudoch skoro všude a následky vidíme dodnes.

Zdraví bylo zadarmo. Pokud se vám chtělo trpět a nespěchali jste na uzdravení. Kdo chtěl přežít, musel platit. Ne že by to dneska bylo lepší, ale aspoň dnes platíte za mnohem lepší mašiny a prášky.

Marihuana a jiné drogy. No tak na to zapomeňte. To bylo fakt krutě postihovaný.

Cestování. Nesmělo se jezdit ani do Polska. Prakticky jediný země kam jste mohli jet, bylo Německo, Bulharsko a Maďarsko. Rumunsko a Rusko bylo pro dobrodruhy. Za každým autobusem v Rumunsku běhali davy hladových dětí a turisti je krmili z okýnek jako holuby.

Vojna. Dva roky povinně. Dva roky buzerace, natírání trávy na zeleno, alkoholismu a šikanování. Zapomeňte, že byste si vystřelili ze samopalu víc než dvakrát. Nebyly náboje!

Soukromé podnikání. Neexistovalo. Můj děda byl úspěšný zelinář. Měl náklaďák a dům v centru. Auto mu sebrali, podnik zavřeli, v baráku mu udělali sklad Mototechny a zbytek života dělal řidiče dvanácettrojky.

Možná si myslíte, že kecám a přeháním. Nekecám a nepřeháním. Fakt. Bylo to hnusný odporný období i bez toho, že ste provedli něco protistátního a šli do uranovejch dolů. Jedinej kdo může toužit po návratu těchhle časů jsou bolševický funkcionáři, který se měli podstatně líp a pak individua, kterejm ke štěstí stačilo levný pivo, salám a Žena za pultem večer v televizi.

Dneska by to bylo jiný

Ještě taky můžete namítnout, že dneska už by to bylo jiný. Nebylo. Víte proč? Protože komunismus je utopická ideologie založená na představě, že lidi jsou pracovitý, hodný, poctivý, slušný, zodpovědný a všichni sobě rovný. Což nejsou. Některý lidi jsou zlý, vychcaný, sobecký, lakomý a závistiví a přesně tyhle lidi utopickej systém vždycky časem ovládnou, postřílej naivky co lidem zblbli hlavy a pak svou neschopností přivedou všechny ostatní na buben.

Vtipná je taky představa komunistů, že někdo může centrálně řídit stát a určovat co lidi potřebujou a chtěj. Což jaksi nejde. Není v moci jednoho člověka, aby dokázal předvídat, co se bude ve světě dít a podle toho všechno plánovat. Za komoušů to vedlo k tomu, že nakonec nebyl ani hajzlpapír, natož nějaký počítače. Centrální plánování a diktatura naprosto zastavily jakejkoli pokrok a rozvoj. Všechno se podělalo a zhroutilo.

Nejděsivější na tom všem ovšem je, že dnes už se není potřeba bát ani tak samotnejch komunistů, který ve skutečnosti jen tak nějak vegetěj v parlamentu se svejma 12ti procentama a nemám pocit, že by chystali další převrat, jako spíš jinejch novejch dobrodějů, co maj patent na fungování světa a chtěli by všem diktovat v rámci jejich vlastního blaha, jak mají žít a co je pro ně dobrý. Tedy těch, jejichž ideologie se sice nejmenuje komunismus, ale je postavená na stejnejch základech – omezování svobody jednotlivce v zájmu nějakého „vyššího dobra“, centrální řízení, cenzura, „pozitivní“ diskriminace, zákazy, příkazy, vyhlášky, komise, dotace, výbory...

Není to tak nedávno, co nebyl cukr a vejce, protože moudré hlavy z Brusele nastavily nejrůznější kvóty kdo, kde, kolik, čeho může produkovat a „překvapivě“ to nastavily blbě. Stejně jako RVHP, zatím jen v menším měřítku. To je taková první vlaštovka toho co nás čeká. Taková Strana zelených má ve svém programu naprosto otevřeně cenzuru médií. V zájmu konání dobra samozřejmě. A velemoudrá Evropská komise a celá EU náramně připomíná RVHP a jejich plány komunistické pětiletky.

Bojovníci proti komunistům by se možná měli zamyslet, jestli v zápalu boje s dávno poraženým protivníkem nepřehlídli jeho děti, co si pěkně v závětří brousej kudly. Konec konců, šef EU Barroso je maoista. Pro bojovníky s totalitou by to mělo fungovat jako rudej hadr na bejka. Zdá se ale, že to nikomu nevadí.

Však je zatím dobře ne? Nestraš vole!


V blogu jsem použil nádherné fotky hnusnýho komunismu od Luboše Kotka

http://www.photokotek.com/absurdistan/index.html

Přečtěte si i aktuální blog k volbám:

http://danielvavra.blog.idnes.cz/c/368394/Losnu-nebo-Maznaka-Letos-uz-ani-Bahnaka.html

Autor: Daniel Vávra | čtvrtek 24.10.2013 9:00 | karma článku: 45.90 | přečteno: 39463x

Další články blogera

Daniel Vávra

Zakažte lůze myslet!

Dá se dosáhnout lepších zítřků pomocí cenzury a propagandy? Může cenzura existovat ve svobodné společnosti? Aneb cesta do pekel je dlážděna hloupými úmysly.

9.2.2017 v 0:07 | Karma článku: 29.71 | Přečteno: 972 | Diskuse

Daniel Vávra

Národ Putinových agentů

Vždy, když se vláda nějakého státu ocitne v úzkých a její vlastní občané jí přestanou důvěřovat, najde si nějakého vnějšího nepřítele a začne s ním urputně bojovat.

5.1.2017 v 18:30 | Karma článku: 36.91 | Přečteno: 1544 | Diskuse

Daniel Vávra

Kterak vyjádřit svojí morální nadřazenost v dnešní odporné době

Neuplyne den, aby se v našich milovaných demokratických médiích neobjevilo několik nových článků na téma "xenofobní český burani". Zde je krátký návod jak se zařadit po bok intelektuálních velikánů do jednotné národní fronty.

17.9.2015 v 23:45 | Karma článku: 45.12 | Přečteno: 9169 | Diskuse

Daniel Vávra

Američan z Vysočan versus Rudolfinum

Pár dobrých rad pro všechny, co by rádi vylepšovali kulturní památky. Třeba budováním skleníku na střeše Rudolfina.

7.7.2015 v 1:32 | Karma článku: 41.14 | Přečteno: 4641 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Dvořák

Bohušu, vypověz memorandum a dovolená … hlavně už nic něrob!

Volby ukázaly, že lidé už Vás mají dost. Takže vypověz to neškodné memorandum a vem si dovolenú ... ale hlavně už nic něrob, žádné omylem přijeté Euro apod.

22.10.2017 v 9:39 | Karma článku: 18.43 | Přečteno: 219 | Diskuse

Helena Vlachová

Tchyně s dálkovým ovládáním

Je hezké, když rodiče milují své děti. Je hezké, když děti své rodiče poslouchají. Jenže vše do času. Má dospělý syn poslouchat svou matku? Má ji upřednostňovat před svými partnerkami?

22.10.2017 v 8:04 | Karma článku: 7.41 | Přečteno: 282 | Diskuse

Eva Sádecká

Sláva koncům

Většinou se oslavují nové začátky. Kdo ale oslavuje konce vztahů, zaměstnání, situací, které už dávno nevyhovují? Dokážeme je naplno procítit a jít dál?

21.10.2017 v 20:36 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jana Slaninová

Po volbách jako po bitvě

Vítězný ryk neb smutek, černý flór. A čerň tiskařská má hody. Internet se může strhat, jak data sviští sem a tam.

21.10.2017 v 10:44 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 389 | Diskuse

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 867 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 9055
Dělám videohry, píšu, fotím, mám psa, kulomet, nerad chodím okolo horký kaše. Podporuji Svobodné, takže jsem asi liberál.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.