Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zasaď strom, zabiješ člověka

19. 07. 2011 1:06:24
Stromů není nikdy dost, myslí si zatvrzelý ochránce přírody samouk a ignorant, který chce páchat dobro za každou cenu a přivazuje se k olověné višni u silnice, před kterou je už několik pomníčků. Kdyby se ovšem před tím než začne konat "dobro" zamyslel a něco si přečetl, pravděpodobně by radikálně změnil názor.

Ve zprávách se nedávno objevila reportáž o tom, kterak se lidé zabíjejí o stromořadí podél našich silnic. Zajásal jsem. Neustále se u nás totiž řeší jak jsme špatní řidiči (přispěl jem k tomu i já sám v tomto blogu) a jaké strašlivé množství smrtelných nehod u nás máme. Nikdo se ovšem nenamáhá pátrat po příčinách proč tomu tak je. V uvedené reportáži to naznačili - spousta nehod skončí tragicky, protože auto nakonec narazí do stromu. Kdyby strom nebyl, nebyla by ani tragédie. Tragické bylo ovšem vyznění reportáže - řidiči si za to můžou sami, kdyby jezdili opatrně, do stromu by nenarazili, takže nic se kácet nebude. Stromů je málo a je potřeba chránit "přírodu". Tento závěr je naprosto zcestný, hloupý a především nepravdivý. Pokud navíc vypovídá o tom, že "ochráncům přírody" je přednější nějaká uschlá olovem nacucaná třešeň než lidský život, je to výpověď hodně smutná.

Autoři reportáže nejsou jediní. Kupříkladu na stránkách EKOserver dokázali sepsat náramnou ódu na krásné áleje a zahájit petici proti jejich kácení. Bohužel, jak to je u aktivistů zvykem, splácali dohromady fakta, lži, dezinterpretace statistik a citové vydírání do jednoho srdceryvného článku, který má každého, kdo je pro vykácení byť i jediného nebezpečného stromu, jasně označit za barbara s motorovou pilou, který nenávidí stromy.

Takže speciálně pro ně: jsem pro kácení ovocných alejí okolo silnic první třídy a NEJSEM pro kácení těch stoletých, památných stromů, lesů, alejí u polních cest, ve městech a na vesnických cestách kudy projede jedno auto za den. Rád taky chodím do přírody. Možná víc než leckteří aktivisté.

Ale teď k věci:

BLBOST ČÍSLO 1.: Kdyby jste jezdili opatrně, nemusí vám stromy vadit

Argument, že kdo jezdí opatrně, nic se mu nemůže stát je nesmysl. Naprosto každému, tedy i těm, kteří jezdí tak ohleduplně, jako ztělesnění nejlepšího řidiče na světě, se může stát, že narazí do stromu a nebude to jejich chyba. Každému se totiž může stát něco z následujícího:

  • V protisměru se zničehonic může vyskytnout šílenec jedoucí vysokou rychlostí, a když není kam uhnout, průser je nevyhnutelný
  • Můžete píchnout, nebo na zoufale nekvalitní české silnici prorazit kolo a váš vůz se stane neovladatelným
  • Do cesty vám může skočit zvíře, nebo spadnout ožralý cyklista
  • Můžete dostat smyk na nečekaném náledí, nebo sněhovém jazyku
  • Můžete prostě udělat nějakou hloupou chybu z nepozornosti, třeba se otočit na svoji plačící ratolest a průšvih je na světě

Ve všech případech přitom platí, že kdyby okolo cesty nebyly stromy, prostě sjedete na pole a nic moc se nestane. Ani si moc nerozbijete auto. Naopak, v případě, že okolo cesty bude tradiční česká zahrádkářská álej polouschlých višní s rozpalem pět metrů, se s největší pravděpodobností zabijete i při dodržení předepsané rychlosti. Není totiž téměř možné trefit se ani při rychlostii 60km v hodině mezi dva stromy vzdálené od sebe 5 metrů, pokud neumíte obelstít zákony fyziky a donutit vaše auto zatáčet do prévého úhlu.

BLBOST ČÍSLO 2.: Stromy a příkopy u cest jsou potřeba

Ten, kdo někdy vyrazil za hranice naší země si možná při řízení povšiml, že něco je jinak. Okolo cest často nejsou stromy, ale volný prostor. Většinou pak chybí i "tradiční" český metr hluboký příkop, který vaše auto při vyjetí z vozovky převrátí na střechu a zvýší tak pravděpodobnost, že se zabijete. Když jsem jezdil po Skotsku, povšiml jsem si, že i vedlější silničky uprostřed lesů žádný příkop nemají a pokud disponují nějakým systémem odvodnění, tak ve formě zakrytých zapuštěných kanálků podle cesty, a to i v divočině. Nejinak je tomu i vcelé řadě dalších zemí.

Pátral jsem proto po důvodu, proč vlastně příkopy u nás máme, a zjistil jsem překvapivě, že nikoli kvůli zlepšení provozu na silnici, ale kvůli zemědělcům. O odstranění příkopů se údajně uvažovalo už za hlubokého komunismu. Příkopy okolo silnic totiž nejsou proto, aby odváděly vodu z vozovky, jak si asi většina z nás myslí, ale aby zabránily odtékání vody a tvoření kaluží na polích. Tehdy nakonec padlo rozhodnutí příkopy zachovat. Bylo to v době, kdy provoz byl mnohonásobně menší, přesto se alespoň uvažovalo, že přikopy budou odstraněny kvůli bezpečnosti. Dnes to nikoho ani nenapadne.

Klasický obrázek z českých silnic. Řidič nezvládne řízení a místo aby bezpečně vyjel na pole, ho příkop obrátí na střechu a následně se rozseká o strom. Hlavně že máme malebná panoramata z višní okolo cesty.

Ale zpět k samotným stromům. Proč vlastně okolo cest stojí? Kdysi dávno, když cesty byly ještě polní a proháněly se po nich maximálně vozy tažené voly, žádná kolize nehrozila a stromy fungovaly jako zdroj ovoce na jinak nevyužitelném místě. Dnes je to ovšem zcela jinak.

Fungují stromy jako zdroj ovoce? Pokud někdo chce konzumovat zplodinami nacucané jedovaté višně, tak možná, ve skutečnosti se jedná především o potravu pro červy a ptáky. Fungují jako větrolamy? Asi těžko, to by musely vypadat podstatně jinak. Fungují jako zábrana proti sněhovým jazykům? Ani náhodou (tady se mimochodem sluší poznamenat, že za komunismu byly umělé zábrany proti sněhovým návějím zcela běžnou věcí, zatímco v součastnosti ke škodě nás všech zcela zmizely). Tak k čemu tam ty stromy jsou? Proč je tam neustále vysazujeme? Jako "okrasu". Ze zvyku. Jako pasti na řidiče, kteří se ocitnou v problému.

Má to asi stejnou logiku, jako kdybychom na silnice náhodně umisťovali miny.

BLBOST ČÍSLO 3.: Stromů je málo, nemůžeme je kácet a ničit přírodu

Takže když si to shrneme, stromy okolo cest způbují nehody a jsou jinak naprosto k ničemu. A teď se nebavíme o stromech všobecně, ale o stromech u hlavních cest, takže mě laskavě nechytejte za slovo. Správný ochránce přírody ovšem v tuto chvíli zvolá: Příroda je v hrozném stavu, stromů je zoufale málo, vytvářejí kyslík, když je vykácíme, bude to strašný masakr na životním prostředí!

Prdlajs. Stromy jsme vysázeli okolo cest my sami. S divokou přírodou nemají nic společného. Z celkové zeleně tvoří naprostý zlomek a jejich vykácením se nestane absolutně nic jiného, než že se ročně zabije na silnicích o pár lidí míň.

Ona vůbec celá teorie o zoufalém stavu naší přírody je naprosto mimo realitu. Skutečnost je totiž taková, že lesů, stromů a okrasné zeleně nebylo v téhle republice za posledních 500 let pravděpodobně nikdy víc než dnes. Pokud si ťukáte na čelo, tak s tím rychle přestaňte, protože to je NAPROSTO NEVYVRATITELNÝ FAKT.

Naši "moudří" předkové totiž dřevo, na rozdíl od nás, používali v mohem větší míře. Stavěli z něj domy, stroje, používali ho k topení, k výrobě dřevěného uhlí, střešní krytiny, prostě ke všemu. A potřebovali ho opravdu hodně. Už v patnáctém století proto na velké části našeho území neexistovaly větší lesy a nebyl to fenomén jenom naší země. Třeba takové Portugalsko, Španělsko, nebo Skotsko v minulosti vypadalo zcela jinak než dnes. Známá skotská trávou porostlá vysočina dřív byla plná lesů, které padly za oběť velkochovu ovcí a dnes se je snaží horko těžko opět zalesňovat. V zemi Kryštofa Kolumba byly zase lesy vytěženy na stavbu obrovských námořních flotil. A všude po světě samozřejmě mizely lesy na úkor zemědělství, které v době před postřiky a geneticky vyšlechtěnými plodinami potřebovalo mnohem větší plochu pro pole, pro obživu mnohem méně lidí.

Ze středověku se mnoho fotografií "nedochovalo". Staré zlaté časy malebné krajiny plné hlubokých hvozdů se ovšem nekonaly ani před sto lety, a to už si můžeme dokázat zcela konkrétně. Pocházím z Orlických Hor a proto bude příklad tam odtud, ale podobné to je všude. Zde kupříkladu fotografie Neratova z roku 1921 (zdroj http://www.fotohistorie.cz)

A ten samý Neratov dnes:

To v zadu jsou Orlické Hory, které jsou dnes porostlé hustými lesy. Jak se zdá, před sto lety tomu bylo poněkud jinak. Podobných srovnávacích obrázků bych sem mohl dát tuny.

Lesy a stromy dostávaly na frak i v průběhu válek. Například v roce 1866 v dobách Prusko-rakouské války padla většna stromů v okolí opevněných měst jako Jaroměř, nebo Hradec Králové.

Dnes u nás stromy zažívají ráj na zemi, a to i přesto, že se kácí ve velkém. Lesů je dokonce tolik, že to začíná vadit už i skutečným ochráncům přírody. Ztrácí se totiž biodiverzita a živočišné druhy, které nežijí v lese nemají prostor (Viz. třeba tento článek).

Ti kdo volají po návratu starých časů nezkažené panenské přírody, tak nevolají po době před sto nebo dvě stě lety. Volají po návratu do pravěku, kdy snad žádné aleje a cesty ještě ani nebyly.

Mnohem raději budu, když se vykácejí nesmyslné nebezpečné stromořadí okolo silnic a místo nich se na polích obnoví remízky a přestane Stráský chainsaw massacre na Šumavě, což jak se zdá nechává většinu stromy milující vejnosti zmanipulovanou těžební lobby chladnou. Falešní milovníci stromů ovšem jak se zdá upřednostňují smrtící višně před Šumavskými hvozdy a oázami pro zvěř uprostřed polí, jejichž absence navíc způsobuje i všemi nenáviděné povodně.

BLBOST ČÍSLO 4.: Města jsou málo zelená

Nedávno jsem se rozčiloval, že na Vinohradech město snižuje už tak zoufale nízké množství parkovacích míst výsadbou stromů tam, kde nikdy nebyly. Jeden kolega mě ihned neváhal označit za psychopata, protože Praha je prý zoufale málo zelená a zasviněná auty. Že je v Praze hodně aut je fakt. Koneckonců i onen kolega auto sám má a někde s ním parkovat taky musí. Lidé tohoto typu jsou takoví pseudo elfové, nejraději by žili v lese, ovšem v lese kde je elektrika, vodovod, metro, supermarkety, hospody a poliklinika a mezi tím soustava pojízdných chodníků jako na letišti, aby nemuseli chodit moc daleko. Protože kdo se má přes ten les tahat s nákupem. Tyto požadavky ovšem nesplňuje ani Kersko, jak jistě potvrdí místní zahrádkáři.

Že je Praha málo zelená je ovšem naprostá blbost. Praha, stejně jako drtivá většina českých měst, je zřejmě nejzelenější co kdy byla a dokázat to jde opět velice snadno. Stačí si vzít na pomoc satelitní snímky města a porovnat je s historickou mapou. Klikněte sem a po prozkoumání se přepněte ze satelitní na historickou mapu. Praha byla menší, ale obklopená poli, nikoliv lesy. Dnes jsou sice všude domy, ale neujdete pět set metrů abyste nenarazili na obří park. Když zůstaneme na Vinohradech, tak máte k dispozici Riegrovy sady, sady Svatopluka Čecha, Havlíčkovy sady, náměstí Jiřího z Poděbrad, Olšanské hřbitovy, a na Žížkově samozřejmě Vítkov, Parukářku a desítky dalších parků a dokonce lesů, často přímo uprostřed zástavby (Stromovka, Petřín, Letná, Šárecké údolí, Krčský lesík atd.).

Kromě toho samozřejmě většinu ulic lemují stromy a navíc je Praha plná stromů, které nejsou vidět - prakticky každý vnitroblok má vlastní zahradu se vzrostlými stromy. Situace je paradoxně "nejhorší" na území, které vystavěli naši moudří předkové když Prahu zakládali, tedy na Novém a Starém městě a Malé Straně.

Pokud by vám toto nestačilo, tak o množství zeleně se zajímala i Arnika a v její zprávě je zajímavá tabulka. Praha má 49 tisíc hektarů. Z toho zastavěná plocha je cca 4900 hektarů, lesy 4900 hektarů, zemědělská půda 20000 hektarů, včetně 4000 hektarů zahrad, 800ha parků a 2500 hektarů chráněných území! Domů je tedy na území velké Prahy stejně jako lesů!

I v mém rodném městě je situace stejná. Na počátku minulého století stálo na holých pláních a s minimem veřejné zeleně. Dnes stojí na náměstí stoleté lípy a na každém kroku je parčík.

Tady je ovšem třeba podotknout další věc. Pokud chce někdo bydlet v lese, měl by se z Prahy odstěhovat. Účelem města totiž není, aby se v něm sbíraly houby a lovila divoká zvěř, ale aby se v něm pracovalo, žilo a lidi měli blízko k sobě.

Důsledkem výstavby "přírodních" měst, kde jsou domy daleko od sebe, aby tam mohla růst zeleň je, že lidé k sobě mají dál, proto více používají auta a co je nejhorší, město se proto nesmyslně rozrůstá do okolí a užírá tak prostor skutečné přírodě. Kdo chce žít v panenské přírodě, ať si tam žije, ale už tím, že tam bude žít tu přírodu odpaňuje. Tím, že budeme žít v přírodě jí paradoxně ničíme.

Město je od toho, aby na malém prostoru žilo co nejvíce lidí a měli co nejjednodušší život. Čím zelenější město, tím je větší a tím hůř pro přírodu v jeho okolí. Čím kompaktnější město, tím méně zbytečné dopravy a tím lépe pro okolní přírodu i pro město samotné. Všichni ochranáři jdou snahou o budování zelených měst vlastně sami proti sobě.

Bydlím na "nezeleném" Starém městě a prakticky nemusím použít auto, protože naprosto všechno mám přímo pod nosem. Kdybych bydlel někde na Jižáku, musel bych všude jezdit autem, včetně větších nákupů, protože všude je to přes zelené pláně mezi paneláky daleko.

BLBOST ČÍSLO 5.: Milujeme přírodu, proto si do ní uděláme asfaltku

Největší prasárna, na které se paradoxně podílejí přímo městští elfové. Každý má dnes horské kolo, brusle, nebo běhá maraton a chce to dělat v přírodě. Zároveň mu ale vadí, že ta zatracená příroda je nějaká moc divoká, je v ní málo mekdonaldů a moc bláta. Před lety si jeden redaktor Reflexu stěžoval, že když jezdí na horském kole s dítětem podle Vltavy, musí se kodrcat po polní cestě a není tam pěkná asfaltka s občerstvením na každém kilometru. Inu, od toho je to příroda ne? Pokud se mu tam nelíbí, může si zajet někam na závodní okruh a kroužit mezi motorkami. Tuhle jsem zase někde zahlédl, že "dobrodinci" z nějaké obce chtějí zpřístupnit krásnou přírodu v okolí jiné řeky vybudováním asfaltové cyklostezky po jejím břehu. Že po vybudování asfaltky už příroda nebude krásná, jaksi všichni zapomněli.

Pokud chcete do přírody, vemte si bágl, čutoru a maskáče a běžte. Pokud chcete jezdit na kole ve fialovém dresu a baštit po cestě langoše, běžte se projet někde do parku a nechte přírodu na pokoji.

A jestli chcete ročně zachránit možná až stovky životů, vykácejte ty pitomé višně podle silnic a místo nich vysázejte pořádné stromy někde, kde jim bude dobře a budou tam moci v klidu dlouhé roky růst a sloužit jako útočiště pro zvěř a ptáky a nebo třeba jako romantické místo schůzek pro milence. Švestka u silnice je k ničemu pro nás, pro zvířata, ptáky a jenom tam pomalu schne a trpí. Ovocný sad, nebo remízek uprostřed polí je užitečný pro všechny.

Autor: Daniel Vávra | úterý 19.7.2011 1:06 | karma článku: 34.61 | přečteno: 5950x

Další články blogera

Daniel Vávra

Zakažte lůze myslet!

Dá se dosáhnout lepších zítřků pomocí cenzury a propagandy? Může cenzura existovat ve svobodné společnosti? Aneb cesta do pekel je dlážděna hloupými úmysly.

9.2.2017 v 0:07 | Karma článku: 29.71 | Přečteno: 972 | Diskuse

Daniel Vávra

Národ Putinových agentů

Vždy, když se vláda nějakého státu ocitne v úzkých a její vlastní občané jí přestanou důvěřovat, najde si nějakého vnějšího nepřítele a začne s ním urputně bojovat.

5.1.2017 v 18:30 | Karma článku: 36.91 | Přečteno: 1544 | Diskuse

Daniel Vávra

Kterak vyjádřit svojí morální nadřazenost v dnešní odporné době

Neuplyne den, aby se v našich milovaných demokratických médiích neobjevilo několik nových článků na téma "xenofobní český burani". Zde je krátký návod jak se zařadit po bok intelektuálních velikánů do jednotné národní fronty.

17.9.2015 v 23:45 | Karma článku: 45.12 | Přečteno: 9169 | Diskuse

Daniel Vávra

Američan z Vysočan versus Rudolfinum

Pár dobrých rad pro všechny, co by rádi vylepšovali kulturní památky. Třeba budováním skleníku na střeše Rudolfina.

7.7.2015 v 1:32 | Karma článku: 41.14 | Přečteno: 4641 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Simona Podlipská

Uhodněte nejvýnosnější povolání v Čr - vysoké příjmy a nemusíte platit daně.

Je to jednoduché. Je to naprosto legální, nemusíte z výdělků platit daně i když máte velmi nadstandardní příjmy a stát vás ještě bezproblémů dotuje - platí za vás zdravotní pojištění a také dává příspěvek na bydlení a další dávky.

22.10.2017 v 10:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Co bych teď udělal, být Andrej Babiš

Především bych koupil dvě bedny šampaňského a jednu z nich bych poslal Bohuslavu Sobotkovi a druhou Miroslavu Kalouskovi jako poděkování za své volební vítězství, protože jestli se o ně někdo opravdu zasloužil, byli to ti dva.

22.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Pavel Vrba

To ale máme po volbách zděšení a můžeme si za to sami.

A obávám se, že nejen za ty letošní. Ty mě spíše utvrzují v názoru, že jen a jen sklízíme pomyslné ovoce z předcházejících let. A co je horší, společnost je rozdělena.

22.10.2017 v 10:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Setkání s dítětem, které mi změnilo život

Ležel jsem na posteli a četl si knihu. Bože jak dlouho jsem to nedělal. Jen si číst. Jen ležet v takovém zvláštním tichu a klidu. Prokousávám se příběhy. Střídavě na mě jde pláč a radost. Ty příběhy moc dobře znám. Jsou jak z ...

22.10.2017 v 7:25 | Karma článku: 4.20 | Přečteno: 151 | Diskuse

Leoš Zatloukal

Rozvíjení řešení „úzkým“ a „širokým“ způsobem

V tomto zamyšlení bych se chtěl vrátit k zásadnímu tématu „řešení problémů“ (ve smyslu odstraňování či nápravy) a „rozvíjení řešení“ (ve smyslu společného vytváření něčeho nového, změny).

21.10.2017 v 23:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 134 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 9055
Dělám videohry, píšu, fotím, mám psa, kulomet, nerad chodím okolo horký kaše. Podporuji Svobodné, takže jsem asi liberál.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.