Bártakiáda

Když se v politice ocitne bohatý pragmatický idealista, je potřeba ho okamžitě zlikvidovat. Hrozí totiž, že začne skutečně prosazovat svoje ideály, ale nebude se štítit použít na hrubý pytel hrubou záplatu a to je samozřejmě pro garnituru bezpáteřních pijavic a parazitů, kteří dvacet let vysávají dojnou krávu, ta největší hrozba. Zdá se, že Vít Bárta je takovou hrozbou, protože větší hon na čarodějnice, než je ten, který se rozpoutal vůči jeho osobě, jsme za posledních 20 let nezažili a celá aféra začíná nabírat skutečně Orwellovských rozměrů.

Na úvod si dovolím jen malé upozornění: Nejsem volič strany VV. Radka Johna považuji za komika zcela odtrženého od reality a jeho aférky s časopisem, podváděním manželky a parazitování na práci kolegů v televizi, ho v mých očích zcela diskreditují, coby osobu hodnou jakékoli důvěry. Mladé blonďaté dračice z VV by podle mě měly někde tahat kačera a při jejich rozdávání rozumů a pokusech o politiku, je mi neskutečně trapně. Nic z toho ovšem neznamená, že je mi lhostejné, když se proti někomu rozpoutá likvidační kampaň, za kterou by se nemusel stydět ani prokurátor Urválek, nebo Joska Goebbels.

Napoleon z Malé Strany

Věci Veřejné mi ještě nedávno byly známé pouze z jejich časopisu, který se mi pravidelně objevoval ve schránce a ve kterém tehdejší předsedkyně strany Klasnová pranýřovala poměry na pražské radnici. Oproti podobným reklamním tiskovinám působila tato poměrně sympaticky, stejně jako Klasnová. Vypadalo to, že těmhle lidem jde opravdu o změnu a něco pro to taky dělají. Chvíli jsem dokonce uvažoval, že je budu v komunálních volbách volit. Pak přišly volby parlamentní a z VV se stal populistický projekt v čele s provařeným Radkem Johnem. Pro mě se z VV stala nevolitelná komedie.

Jenže Bártova strana slavila úspěch a Bárta se ukázal jako poměrně zdatný stratég a získal pro sebe ministerstvo vnitra, čímž se zjevně pokusil odstřihnot dosavadní garnituru od možnosti zametat aféry pod koberec a likvidovat politické nepřátele a zároveň nejbohatší ministerstvo dopravy, kde se točí velké peníze a  v minulosti bylo pravděpodobně zdrojem příjmů nejednoho vykuka/strany. Na začátečníka dobrý start. Věřím, že u koaličních "partnerů" bylo slyšet hodně skřípání zubů. Tohle se prostě neodpouští.

Vzápětí se proto rozjela diskreditační kampaň s cílem Bártu co nejvíce očernit. Když na někoho nemáte pořádnou špínu, nejjednodušší je ho zesměšňovat. Začala se přetřásat jeho úspěšná firma, jeho majetek, jeho polupracovníci, jeho podobnost s Napoleonem. Nějak mi nešlo do hlavy, proč by mělo někomu vadit, že ministrem se konečně stal někdo, kdo nemá holou prdel a nemusí tím pádem krást a co je špatného, když si vezme za náměstka špičkového manažera, který mu pomohl tu firmu vybudovat (více ZDE). Mnohem větší neklid ve mě vždy vzbuzovali majitelé neúspěšných firem, které za jejich působení na ministerstvu zázračně zbohatly na státních zakázkách (Řebíček, více ZDE a ZDE), nebo náměstek s dost pochybnou minulostí, kterého vnutila ODS Johnovi na vnitro (Barták). Jestliže podle našich médií, nemůže být ministrem úspěšný podnikatel, krerý něco dokázal a má už vystaráno, protože hrozí střet zájmů, zřejmě je tu ideálem ministra nezkušená nula s holým zadkem, která v životě nic nedokázala. Praxe ukázala, že tomu tak je a kam to vede.

Noviny začaly zeširoka rozebírat, kterak Bártův řidič zaparkoval na zákazu zastavení, nebo jak mu upadla espézetka, což vzhledem k dřívějšímu ignorování mnohem horších dopravních přestupků jiných politiků, kteří v klidu jezdili ožralí a bourali, působilo dost podivuhodně. Nejpodivnější byl ovšem článek v Reflexu, kterému se podařil husarský kousek, když udělal z Bárty "podezřelého" megalomana s napoleonským komplexem, přestože prakticky všichni jeho dotázaní (i bývalí) podřízení reportérům anonymně řekli, že Bárta je skutečně idealistický, schopný a férový chlap. Vždycky jsem si myslel, že ideály (více o Bártovi v rozhovoru zde) jsou u politika vlastnost žádoucí a v našich končinách bohužel značně neobvyklá. Podle našich médií jsou ovšem ideály nebezpečné a podezřelé. Něco začalo smrdět.

Důkaz místo slibů

Byl jsem dost zvědavý, co Bárta předvede na ministerstvu jakožto člověk, který dokázal už jako student, vybudovat z ničeho obrovskou úspěšnou firmu s téměř miliardovým obratem (srovnejte třeba se Sobotkou, který ze školy ve 25ti letech skočil rovnou do parlamentu a ve třiceti se stal ministrem financí i přesto, že nemá žádné ekonomické vzdělání). Bárta se do toho skutečně opřel a děly se věci doposud nevídané. Během chvilky se mu podařilo výrazně zlevnit zakázky při výstavbě železnic a dálnic (více ZDE), začal prošetřovat podivné kšefty na ministerstvu (ZDE), začal šlapat na paty Oulickému a Bendovi z ČSSD (ZDE) a ŘSD (ZDE a tohle je opravdu lahůdka), rozhodl se skoncovat s monopolem ČD (ZDE) a posvítit si na podivné kšefty u drah (ZDE). Stejně tak začal tlačit na změnu nevýhodné zakázky s Kapschem (ZDE) a na Skansku (ZDE).

Optikou normálního člověka udělal Bárta za půl roku víc, než všichni ministři dopravy před ním za dvacet let. Při tom ještě stihnul objíždět všechna problematická místa a "populisticky" rozhodovat o důležitých stavbách na základě vlastních zkušeností z místa činu. Zdá se, že Karla IV, svůj velký vzor, se rozhodl napodobovat velmi důkladně. Přiznám se, že mi to vůbec nevadí. Ušetřil státu několik miliard, odstřihl parazity od podezřelých kšeftů a prosazoval věci, o kterých se do té doby mluvilo, ale byly naprosto neprůchodné. Místo chvály se ale na jeho hlavu stále snášely jen další urážky a posměšky. V drtivé většině zcela nepodložené drby, spekulace a polopravdy.

Boj s větrnými mlýny

Je jasné, že svými počínáním si Bárta udělal hodně velice silných nepřátel. Koneckonců, když odstřihnete všelijaké podezřelé existence a politické strany od miliardových kšeftů, nedá se ani nic jiného čekat. A tady Vítek narazil. Přestože to není žádný žabař, vyzval na souboj soupeře, se kterým se nemůže srovnávat. Má miliony, oni miliardy. Má velkou bezpečností agenturu, oni mají dvacet let zkušeností a kamarády kam se jen podíváte. Ani Radek John na vnitru nezaručí, že to vnitro bude pracovat pro Bártu a ne pro ty, kterým sloužilo doposud a plátek Věcí Veřejných prostě není "nejserióznější" a nejčtenější deník. Navíc Bárta byl na to všechno sám. Nestojí za ním žádný oligarcha, žádné mocenské zájmy, nikdo nebude kopat v zákulisí za jeho stranu. Zatímco o jiných se ví, že i když je odstraníte, dosadí si za ně hráč v pozadí na šachovnici novou figurku, u Bárty je jasné, že když ho odstraníte, bude ostraněn.

Začaly se proto dít věci. Začaly unikat soukromé emaily, nahrávky a dokonce i údaje z Národního bezpečnostního úřadu o Bártových spolupracovnících. Fízlováním, úniky a zneužíváním tajných informací začala média obviňovat Bártu z fízlování a zneužívání tajných informací (více třeba v mém blogu na toto téma ZDE). Nikdo se při tom nepozastavuje, kde třeba takový Kmenta bere informace z bezpečnostních prověrek, kdo mu je dává a proč, což je podle mě horší, než všechno z čeho je Bárta obviňován. Hlídací pes demokracie je pouhou loutkou ve hře nějaké vyšší, neviditelné moci. Média sama přijala roli Rudého Práva, ale my tentokrát ani nevíme, za koho vlastně kopou.

Jde do tuhého

Bárta, obdivovatel Napoleona a zřejmě i pozorný čtenář Vladaře, se přepočítal. Škárka se tento týden přiznal, že už před lety sledovali s Bártou politiky, aby na ně našli nějakou špínu. To není nic neobvyklého a težko byste hledali někoho, kdo to nedělá (pravidelný předvolební hnůj a odposlechová paranoia politiků budiž důkazem). Rozdíl mezi Machiavelisty z ostatních stran a zájmových skupin a Bártou je ten, že Bárta byl naivní a obklopil se důvěřivě lidmi, kteří teď na něj jsou ochotní práskat, zatímco u konkurence by to z nich nikdo nedostal ani na mučidlech. Pár mrtvých svědků a podnikatelů v oblasti některých korupčních skandálů je pro ně zřejmě dostatečnou výstrahou.

Zcela zásadní rozdíl pak spočívá v tom, že ostatní svoje fízlování a aféry používají k vlastnímu prospěchu a v případě vítězství vždy všechno pěkně vyšumělo a oni konkurenci dokonce nechali, aby si taky zobla z kořisti, zatímco v případě Bártova vítezství by jim hrozila ztráta kšeftů a občas dokocne i kriminál.

Škárka v onom rozhoru totiž dokonce prohlásil, že to Bárta nedělal proto, aby mohli následně svoje oběti vydírat (což je obvyklý případ), ale aby tu korupci následně mohli zveřejnit, což také třeba co se týče korupce v Praze v minulosti často dělal. Choval se jak neřízená střela a svoje fízlování chtěl snad opravdu použít ve veřejném zájmu, v tomhle směru byl Bárta a jeho strana možná dokonce prospěšnější a úspěšnější než naše zkorumpovaná média. Jeho činnost na ministerstvu to v zásadě dokazuje. A to se samozřejmě neodpouští.

Naprostý kanál

To, že Bárta nedokázal hrát hru proti iDnes a zamotal se do vlastních lží mu rozhodně nepomohlo. Asi opravdu fízloval. Jenže "normálnímu" člověku už je to dnes jedno. Dělají to všichni a Bárta aspoň nebyl namočený v žádném rozkrádání, ani se kolem něj nepohybovali žádní podivní mafiáni, miliaráři a mrtví strýčkové a kamarádi. Jeden dokonce začne uvažovat, jestli jde se stávající situací něco udělat bez použití ještě mnohem drsnějších prostředků, než se pokusil používát Bárta. Měl by skutečně slušný člověk v politice šanci zvítězit pomocí legálních metodítězit nad korupcí? Tipnu si, že 80% obyvatel této země odpoví, že ne. Patřím mezi ně.

Nejnechutnější na celé aféře ovšem je, že Bártovi nezlomila vaz vcelku jasná aféra se sledováním politiků, ale teprve současná kauza Škárka a spol. Ta totiž působí jako naprosto nechutné divadýlko, ve kterém ochotně hrají roli prakticky všechna naše média, což je na celé věci nejsmutnější.

Strůjcem Bártova pádu je jeho bývalý velmi dobrý přítel (a dle vlastních obvinění i spolupachatel většiny "zločinů"), který je naprosto nedůvěryhodný, společně s eurohujerskou "dračicí", která dokázala během několika dnů otočit jako na obrtlíku (odsoudit Škárku a následně se k němu přidat). Obvinění působí naprosto komicky a pravděpodobně se nemůžou nikdy prokázat. Cáry papírů, které dostal Huml od Škárky a předal je Paroubkovi mohl napsat kdokoli, stejně jako směšnou "strategii" vládnutí, kterou kdyby Bárta skutečně napsal, musel by být úplný idiot. Jenom iDnes o Bártovi dokázala za poslední dva dny napsat několik desítek článků, založených na nepodložených spekulacích a obviněních od naprosto nedůvěryhodných osob. Bárta je veřejný nepřítel číslo jedna.

Jak to teda bylo

Média se nám snaží vecpat historku, o zazobaném šílenci, který se rozhodl ovládnout zemi prostřednictvím svojí bezpečnostní agentury a dotáhnout to svým špinavým bojem až na premiéra.

Dost vážnou trhlinou téhle teorie je fakt, že Bárta svoje fízlování a dokonce ani vliv na vnitru po celou dobu nepoužil na svojí obranu. Nevím o žádném konkrétním případu, že by někoho vydíral, nebo mu vyhrožoval. Celá aféra je založená na tom, že ho několik naprosto očividných lhářů zcela nedůvěryhodně obvinilo z toho, že je uplácel a ještě navíc si úplatek vzali a mlčeli o něm.

Důvody proč byl Bárta zlikvidován pak jsou vyjmenovány v úvodu článku, prostě strašlivě nasral hodně lidí, kterým by mohl ještě pěkně zatopit, kdyby mu včas nezatli tipec a obklopil se lidmi, kterým příliš důvěřoval a byl vůči nim příliš měkký.

V současnosti díky tomu opět hrozí situace, že budeme mít ve sněmovně patovou situaci 100 na 100 a vládu spoléhající na hlasy naprosto zdiskreditovaných přeběhlíků.

Nejhorší na tom všem je, že korupce už zašla tak daleko, že v tomto státě nemáme prakticky ani jedno nezávislé médium, které by nešlo někomu na ruku. My dokonce ani moc netušíme, kdo tady skutečně vládne. Vzhledem k naprosté neviditelnosti premiéra Nečase si můžeme být jistí, že on to rozhodně není.

Díky tomu se z tohoto marasmu budeme hrabat opravdu jen těžko.

A BTW, v tom všem zmatku úplně zaniklo, že se Íčko rozhodl vrátit do politiky. Jak je vidět, jemu by se podobná patálie jako Bártovi stát nemohla.